|

I pokladní supermarketu mají dbát o
spokojenost zákazníků
Těsně po novém roce jela sousedka doplnit zásoby do vypleněné
chladničky a i využít nabízených slev. Odjela s plným nákupním
vozíkem ke svému autu na parkovišti supermarketu, ale nechala
někde u pokladny účtenku. No vždyť toho nakládala takové
množství až jí to z vozíku málem padalo. Otevřela kufr auta a
začala nakoupené zboží překládat z vozíku.
Když najednou se u ní objevil statný muž a začal na ní křičet
a obviňovat jí, že mu ukradla s vozíkem jeho nákup! „No to
snad NE!“ odvětila sousedka a obhajovala se, že je to její
nákup. Trvala na svém, ale i onen muž se nevzdal uplatňování
požadavku na plný vozík zboží, který sousedka poctivě
zaplatila. Upoutali pozornost dalších lidí. Muž se však
vytasil s účtenkou a požadoval, ať tedy prokáže, že nákup je
její a nikoli jeho. Tu však neměla, nevzala si ji od pokladní,
možná, že spadl i na zem u pokladny. „Zavolám na Vás pane
policii!!“ sdělila rozčilená a zoufalá sousedka. „Jen ji
zavolejte, vy zlodějko,“ odvětil agresivně muž, tahající se s
ní o vozík s nákupem.
Když přijela policie, shledala, že sousedka skutečně nemá
pokladní doklad a pokladní si z množství zákazníků sousedku
nepamatovala. Ač možná muži v uniformě sousedce věřili, dali
onomu muži za pravdu, že má doklad o nákupu a nikdo nemůže
sousedce dokázat, že opravdu jde o její nákup. Ba co byli tak
velkorysí, že ji nezadrželi, když se pánovi omluví.
Samozřejmě, že sousedka si měla ponechat doklad o zaplacení
nákupu. Když už se však takové události dnes dějí, jistě by
prospělo dobrému jménu supermarketů, kdyby byli pokladní
poučení o tom, aby zákazníkům sdělili nutnost uschovat si
pro všechny případy doklad o svém nákupu. Jistě se to nestalo
poprvé a naposled. Konečně mohla by být u každé pokladny i
takováto výzva či upozornění. Vždyť každému prodejci jde přeci
o spokojeného zákazníka, který cítí, že prodejcům nejde jen o
jejich peníze!
|